' Jo mami ! V 6 mi jede vlak domů ! Jo ! Neboj se . Ahoj '
Byla jsem na nákupech v Brně . Bydleli jsme nedaleko s mojí mamkou a ségrou Nikol . Táta se odstěhoval se svojí přítelkyní někam do Prahy . Teď jsou v Paříži . Jak já tu Gabrielu nenávidim . Gabriela je přítelkyně otce !
Nakupovat jsem jela s kamarádkou Bárou . Vyrazily jsme ve 2 z vlakového nádraží . Jeli jsme skoro hodinu . Procházel revizor . Bylo mu asi tak 20 let . Byl docela sexy . Bára na něj pořád koukala . Žďuchla jsem do ní loktem .
Když revizor odešel , já a Bára jsme si strčily do uší sluchátka a pustily si na plný pecky Rihannu . Měly jsme celý cédéčko v empétrojce . Když jsem si vytáhla sluchátka . Vůbec jsem to nikde nepoznávala . PŘEJELI JSME STANICI ! Okamžitě jsem zpanikařila . Vlak byl prázdný . Byla jsem tam jen já a Bára . Vlak furt jel . Přejel 2 stanice na kterých měl stavit . Rychle jsem vstala a běžela za řidičem . Ten okamžitě zastavil a vyhodil nás se slovy ' Co si to dovolujete ?!!!! ' . Byli 3 hodiny . A měli jsme ještě větší problém . NEMÁME TELEFON ! Vystoupily jsme na nějaký stanici ' Kolomníkova ' . Vůbec jsem to tady neznala . Snaha najít nějakou budku od kud si zavolat byla marná . Nikdo nikde . Okolo nás byl pustý les . Napadlo mě , že půjdeme po kolejích až někam , kde to poznáme . Vzala jsem Báru za ruku a šly jsme . Furt jsem slyšela nějaký psy štěkat . Strašně sem se bála . Najednou jsem si všimla , že budeme muset projít lesem . . Jinak to nepůjde ! Koukla jsem se na Báru a řekla ' Barčo , musíme přes les . Zvládneme to ! ' . ' NE ! Přes les ? Zbláznila si se ? Jsou 3 hodiny ! Za chvilku bude tma !!! ' .. Nejhorší je , že jsme neměli telefon . Nakonec jsem Báru ukecala a šli jsme . Opravdu se za chvilku začalo stmívat . V kabelce jsem měla baterku , 2 perníčky a flašku pití co jsem si vzala pro případ že nám nevyzbydou peníze . Šli jsme hodinu a pořád jsme byli na začátku lesa . Už byla docela tma a já sem se strašně bála . Věřim , že Bára taky . ' Sakra ! ' . Zakřičela jsem když jsem zakopla o něco . Posvítila jsem na to baterkou . Byl to klacek . Uff .. Já a Bára jsme už byli strašně unavené . Ale přespat v lese bylo strašně ryskantní . Pokračovali jsme . Bára si už snědla perníček . Asi po 15 minutách jsme zahlídli budovu . ' Jupí ' vykřikla Bára . ' Pšššt ! ' okřikla jsem jí rychle . ' Ale no ták Alčo ! Vždyť tam budou lidi a ty budou mít telefon a zavoláme domů ! ' . Snad máš pravdu - pomyslela jsem si . Vydali jsme se tedy .
Nikde žádnej zvonek . Jen 'klepátko' . Bára neváhala a zaklepala . Praštila jsem jí . ' AU ! Co to děláš zase ?! ' ' promiň . ' . Omluvila jsem se jí . Za chvilku se dveře otevřeli ale nikdo tam nestál . Váhala jsem . Ale Bára jako zbavená smyslů vběhla dovnitř . ' Barboro ! Do prdel- co to děláš ? ' . Něco , jako by mě strčilo dovnitř . Dveře se zabouchli . Měla jsem fakt strach . ' Dobrý den děvčata . Už na Vás čekáme . ' Rychle jsme se s Bárou otočily . Stál tam vysoký muž . Za ruce mu viseli dvě malý děti . Holčičky . ' Čekali ? Jak jste ale věděli že přijdeme ? ' . Sykla jsem . ' My víme všechno ' . Jak to myslel MY ? . ' Herbito , Darino ! Běžte přichystat stůl . Bude se podávat večeře . ' ' Mňám . Večeře ! Tatí , velký talíře nebo malý ? ' ' Snad vidíš Herbito ! ' . Jak to sakra myslel ? Měla jsem děsivý pocit . ' Aleno a Barboro . Tohle je Patrície . Moje žena . Ukáže Vám vaše pokoje . ' ' Ale my se nechceme ubytovat . My chceme domů ! ' Muž se usmál a jeho žena taky . ' Je moc pozdě . Les je nebezpečný . Můžete zde přespat a ráno se vydat na cestu . ' Prohlásila nádherná Patrície . 'Omlouvám se . Ani jsem se Vám nepředstavil . Jmenuji se Herbert VII. ' syknul Herbert . Patrície nás doprovodila nahoru do pokoje . Byl starodávný . ' Za 30 minut se bude podávat večeře ! Doražte včas ! ' Řekla vážným hlasem a zabouchla dveře . Já a Bára jsme se strašně rozbrečeli . Měli jsme strašný strach . Když uběhlo půl hodinky , sešli jsme dolů . U stolu sedělo více lidí , než jsme viděli . Herbert se postavil a řekl ' Barboro a Aleno . Toto je moje prababička Žofie . Pradědeček Nikolas . A jejich rodiče . ' JEJICH RODIČE ? Vždyť Herbertovi bylo snad 60 ! Všechno mi došlo . UPÍŘI !!! Vzala jsem Báru za ruku a utekly jsme ze dveří záhadného domu . Běžela jsem s ní . Utíkala jsem jak jen sem mohla a Bára taky . Už jsem viděla konec lesa . I přes bolest v hrudi jsem běžela . Nic nevnímala . Bára běžela hned zamnou . Viděla jsem vlakové nádraží s nápisem ' BRNO ' . Běžely jsme ještě rychlejš . Byla 1 hodiny ráno . Nikde nikdo . Jen pár bezdomovců . Zazvonila jsem na nějaký barák . Otevřela nám stará žena . ' Co se děje ? ' ' Prosím pomoc !!! My jsme se ztratily ' Vykřikla Bára . ' Pojďte dál ! Honzo ! Dvě děvčata zabloudily ! Odvez je domůůů !! ' ' No jo pořád ! ' Z dvěři vykouknul nádhernej asi 20 letej muž ! BYL TO TEN REVIZOR ! ' Neviděli jsme se už někde holky ? :) ' 'amem . no . . Ve vlaku ' Odpověděla jsem . ' Samozdřejmě !!! :) Kam to bude dámy ? ' ' Zábrdovice prosím ! ' . Měla jsem štěstí že dneska u nás Bára spí . Byli 3 ráno . Celý dům svítil . Zazvonila jsem . Ze dveří vykoukla máma se slazama ! ' Aleno ! Kde jste doprdel- byli ?! Barboro tvoje rodiče jsou tady ! Padej za nima ! ' ' Mami .. ' 'Žádný mami ! Padej do pokoje ! Ech .. dobrý večer ' ' Dobrý večer . Odvezl jsem tady holky . Ztratily se . ' Odpověděl revizor . ' Eh , děkuji mockrát . Nedáte si kafe ? ' ' Je pozdě . Teda hodně brzo ráno . Musím jet domů . Ale děkuji . ' 'Já děkuji ! Snad se ještě uvidíme ' ' V to doufám také ' A máma zabouchla dveře . Už asi 5 týdnů mám zaracha . Nesmím nikam jezdit .
Líbilo se ? :)


Comments
Och :O .. :'D Když jsem to četla, tak jsem uplně začetla :'D Dlouho jsem tam nezačetla jakko teď :'D .. Já nemám slova :'D Tohle se vám fakt stalo? Já nevím co bych dělala :'D Já jsem jednou jela autobusem na konečnou (zaspala jsem ;D ) Ale tohle se mi ještě nestalo :'D Ty vole ;DDD
:'DD Já jsem blbá :'D Ale říkala jsem si, že upíři.. To je nějaký divný :'D ..
Wow, to je super napísané, hoci mňa dlhé veci veľmi nebavia, toto ma bavilo
Už ten les bol strašidelný a potom tí upíri
Ešte raz WOW.